Miroslav Orság

24.01.2011

Ráda bych vám v rozhovoru představila slabozrakého muzikanta Miroslava Orsága. Sám o sobě říká: Netvrdím, že jsem umělec. Položila jsem mu pár otázek a zde jsou jeho odpovědi:

Jak vnímáš Romy kolem sebe?
Neházím lidi do jednoho pytle; když se ke mně budou chovat slušně, tak já se budu chovat stejně tak.

Máš problémy se bavit s lidmi s těžkým handicapem?
Ne, nemám, protože já sám mám problémy s očima. A to už je nějaký handicap.

Máš rád společnost lidí?
Ano, mám, ale menší okruh lidí.

Na které nástroje hraješ? A který tě víc baví?
Hraji na akordeon a na klavír a baví mne více akordeon.

Byl jsi někdy v nějaké soutěži?
Byl jsem v pěvecké soutěži, kde jsem uspěl.

Mirku, jsi umělec?
Nemyslím si, že jsem umělec, ale něco snad umím.

Živíš se muzikou?
Ano, hraji na mnoha místech, rád bavím lidi. Mám radost, když se lidé baví, to mě potom také baví.

Co všechno ti muzika dává?
Dává mi všechno, muzika je můj život.

Míro, když hraješ, tak se člověk lehce dostane k alkoholu, piješ alkohol?
No, nepřeháním to zrovna, když hraji. Ale pivo, to si dám.

Máš obavy z toho, že by se ti mohlo stát něco s očima?
Jsem si toho vědom, ale nějak se tím netrápím. Zase je to v něčem výhoda. Například se nemusím koukat na lidi, kteří jsou znuděni životem a nebo jsou oškliví. Smích.

Mirečku máš absolutní sluch?
Mám.

A jak se takový absolutní sluch dá popsat?
No, když jdu po ulici, tak slyším intervaly, to je vzdálenost mezi dvěma tóny. Někdy se z toho můžu bláznit! Smích.

Tak takhle dokáže žít slabozraký člověk, jako je Mirek Orság. Je to můj nejlepší kamarád. Studuje konzervatoř Jana Deyla a moc si ho vážím.

Sára Kaliášová (16 let)
ZŠ Jaroslava Ježka pro žáky se ZP Praha