Jaký otec, takový syn

13.01.2011

„Dobrý den, to je pan Balog?“ ptám se po telefonu trenéra pražského boxerského klubu Palaestra, který sídlí v Americké ulici na Vinohradech. „Potřeboval bych vědět, jestli ve vašem klubu nenajdu nějakého dobrého boxera, o kterém by se dalo napsat do našeho časopisu?“ "Máme jich tu hodně! Jsou tu malí, velcí …

Přijďte se dnes podívat na trénink, sám si potom vyberete," odpovídá ochotně Jan Balog, který se kromě boxu a vedení klubu Palaestra věnuje i terénní sociální práci. Všechny děti a mladí začínající boxeři trénují v Palaestře bezplatně. Klub byl založen v roce 1999 a jeho existence slouží i jako protidrogová prevence u mladých Romů.

Při mém příchodu do klubu začíná trénink menších boxerů, kteří spadají do takzvané přípravky pro kluky a začínající boxery do čtrnácti let. Rozcvičku vede jedenáctiletý Patrik, který jako romský klučina vůbec nevypadá. Zanedlouho se dozvídám, že je to velmi nadějný sportovec a na svůj věk výborný boxer. A zároveň syn přísného trenéra pana Baloga …

Patrik Balog je poloviční Rom a navštěvuje šestý ročník pražské Základní školy Na Smetance. Boxování se věnuje od neuvěřitelných čtyř let, když jeho táta založil boxerský klub. Otec ho k boxu vedl už od útlého dětství.

„U romských kluků je mnohdy problém v tom, že nemají smysl pro kázeň, častokrát s tím sportem přestanou předčasně a na tréninky nechodí jen proto, že musí dodržovat nějaký ten řád. U mě takových případů zatím moc nebylo, ale i takové se tu vyskytly. Patrik má velmi velkou šanci v boxu prorazit a být dobrý, neboť, jak říká, jeho vzorem jsem já a k tomu sportu ho vedu takřka odmalička,“ říká zdravě pyšný otec Jan Balog. Patrikovým sportovním vzorem se tak nestal nejslavnější světový boxer, nýbrž jeho vlastní otec. Společně s Tondou Hauerem jsou Patrikovými osobními trenéry.

Syn by chtěl jednou dokázat to co jeho otec, ba být v budoucnu ještě lepším boxerem. Při jeho píli a výdrži, kterou Patrik dosud v tomto druhu bojového umění neztrácí, by se mu jeho velký sen jednou mohl vyplnit. Nejspíš ho neodradí ani menší úrazy a prohrané zápasy, které k boxování samozřejmě patří.

„Mám za sebou už sedm zápasů, ze kterých jsem pět vyhrál a ostatní dva remizoval a prohrál. Těch sedm zápasů není sice moc, ale i za to jsem moc rád. Na každý se vždycky pilně připravuji. Zápasil jsem už v Plzni, Ústí nad Labem i tady v Praze. V budoucnu bych si přál, aby jich jen pořád přibývalo a abych se mohl v boxu předvést i v Evropě,“ sní malý Patrik o tom, že bude jednou slavný. Svůj sen si chce splnit za každou cenu a bude pro to dělat maximum, jak sám říká. Už dnes dělá, co je v jeho silách. „Kromě víkendu mám celý týden naprosto zaplněný trénováním a sportováním. Každý všední den mimo čtvrtek, kdy chodím na kroužek florbalu, trénuji v Palaestře. Tréninky trvají asi tak hodinu, někdy hoďku a půl. Probíhá to tak, že nejdřív všichni děláme gymnastiku, posilujeme, pak běháme a nakonec následují samotný nácviky. Při tréninku na mě táta ani moc přísný není. Myslím si, že je takový úplně na všechny a že nedělá rozdíly mezi mnou a ostatníma klukama,“ říká jedenáctiletý boxer, kterého všichni boxeři a trenéři znají spíše jako Páťu. I přes ohromný záběr během týdne dokáže v jedenácti letech skloubit sport i školu vcelku dobře. Ačkoli se někdy v jeho žákovské knížce objeví nějaká čtyřka z pravopisného cvičení, diktátu z češtiny nebo fyzikálního testu, vždy si vše snaží opravit. Příliš ho nebaví fyzika, je prý dost těžká a často i nudná, ale jinak má školu docela rád. Navíc tam má spoustu kamarádů, ostatně jako každý správný kluk. Své bojové dovednosti ve škole ani nikde jinde kromě ringu nepoužívá. „Kluci o mně vědí, že dělám box. Ale nikdy nestalo, že by se mě proto nějak stranili a báli se mě. To já ani nechci. My jsme se nikdy s kamarádama nějak zvlášť nemlátili. Jsme přece kámoši!“


Pokud máte, milí čtenáři, zájem o dobrou kondici, dobrý kolektiv a hlavně chuť boxovat, můžete navštívit internetové stránky boxerského klubu Palaestra na www.palaestra.cz nebo zavolat k nám do redakce pro kontakt na trenéra.

Tomáš Bystrý
Romano Voďi
24.2.2006